Novinky

Střety se zvěří na silnicích očekávají řidiči zpravidla na podzim. Statistiky však hovoří jasně – podzim není výjimkou, ve stejné a mnohdy vyšší intenzitě dochází ke srážce se zvěří přebíhající silnici i na jaře. Především navečer a v noci vyráží zvěř z lesních úkrytů, důsledkem je pak nejenom raněné či mrtvé zvíře, ale také poškozené auto. Řada řidičů přitom v takové situaci spoléhá na čerpání financí z povinného ručení, to však není možné. Je třeba mít sjednané havarijní pojištění, které střet se zvěří zahrnuje, případně připojištění k povinnému ručení.

Řada českých řidičů havarijní pojištění opomíjí a pokud si jej sjednají, pak v rozsahu, který srážku se zvířetem nehradí. „Máme zkušenost, že mnoho řidičů, kteří si sjednají havarijní pojištění, jej smluví pro odcizení a živelní škody. Možnou škodu při střetu se zvířetem ignorují. Často jsou přesvědčeni, že právě jim se nic takového stát nemůže, protože věří ve své řidičské schopnosti. Ale ani ty nejlepší reakce za volantem k vyhnutí srážky stačit nemusí,“ říká Vanda Kýpeť, produktová manažerka Slavia pojišťovny. Výsledkem je pak poničená kapota, zničená přední světla a čelní sklo, v případě vyšších rychlostí může dojít i k újmě na zdraví řidiče či spolujezdce. „V případě, že ke srážce dojde ve vyšší rychlosti než 50 kilometrů za hodinu, je velká pravděpodobnost, že zvíře prorazí čelní sklo a ocitne se v kabině vozu. V takovém případě může dojít k vážným zdravotním úrazům,“ upozorňuje Vanda Kýpeť.

Běžná škoda, kterou způsobí srážka se zvířetem, dosahuje obvykle 30 tisíc korun. Výjimkou však nejsou ani škody několikanásobně vyšší a majitelé dražších automobilů mohou po střetu se zvěří zjistit, že se škoda vyšplhala i na několik set tisíc korun. konstatuje Vanda Kýpeť. Míra poškození vozu se také odvíjí od druhu sraženého zvířete. Mezi ta nejčastěji sražená se řadí zajíci, srnky a divoká prasata. „Výjimkou ale nejsou ani hospodářská zvířata. V nedávné době jsme například zaregistrovali srážku auta buvolem, který utekl z ohrady. Škoda na voze byla vzhledem k rozměrnosti a váze zvířete fatální, řidič naštěstí vyvázl bez zranění,“ popisuje Vanda Kýpeť.

Co dělat, když srazíte zvíře?

V první řadě vždy zachovejte chladnou hlavu. Pokud nedošlo ke zranění řidiče nebo spolujezdce, oblékněte si reflexní vestu, označte místo nehody výstražným trojúhelníkem a přivolejte policii. Ta následně kontaktuje myslivce, kteří se postarají o odvoz zvířete a taktéž v případě nutnosti sepíše protokol pro pojišťovnu. Poté zavolejte na linku asistenčních služeb vaší pojišťovny, operátor vás již dále navede. Nutné bude pořídit podrobnou dokumentaci nehody. „Je důležité, aby účastník nehody místo a poškození vozu vyfotil z několika úhlů. Kvalitní fotodokumentace pomůže urychlit vyřízení pojistné události. Není pro nás přitom podstatné, že fotografickou dokumentaci pořizují policisté, ti pojišťovně fotografie nepředají,“ komentuje situaci po nehodě,“ říká Vanda Kýpeť. Další praktickou radou, kterou byste po srážce zvířete měli mít na mysli, je fakt, že by vám zvíře mohlo ublížit či vás nakazit nemocí. Se zvířetem tedy nemanipulujte a ideálně se jej vůbec nedotýkejte, případně jen v rukavicích.

Pozor na pytlačení

O pytlačení slyšel zřejmě každý, ne každého ale hned napadne, že by on sám mohl být pytlákem, byť nevědomky. Občas se však stává, že se část řidičů po srážce se zvířetem rozhodne situaci řešit „po svém“, a to i ti kvalitně pojištění. Mrtvé zvíře naloží do auta s myšlenkou na zvěřinové hody, škodu vyfotí a policii nepřivolají. „Je nutné jasně říci, že uvedené konání je i v tomto případě pytláctvím. Uhynulé zvíře není vaším majetkem, podle práva patří provozovateli dotyčné honitby, na které se nehoda stala,““ varuje Vanda Kýpeť. Dodává, že takových případů je kupodivu dost a majitelé automobilu se následně diví, že skončili před soudem.